Leonberger
24. 2. 2008
Leonberger
Leonberger je velice citlivý, tvrdé výchovy u něho vůbec není zapotřebí, vychovávejte ho raději harmonicky, i tak rychle přijde na to, co od něho chcete. Jako společník je příjemný a přátelský. Je také poslušný a nebojácný ve všech situacích života.
PŮVOD:
Leonberger vznikl na konci 30. a počátku 40. let 19. století, kdy
městský radní Leonbergru, který se rozkládá blízko Stuttgartu, zkřížil
fenku černého Newfoundlanda se psem z klášterní nemocnice St. Bernarda,
který se jmenoval Berry. Později byl ještě přikřížený Pyrenejský horský
pes. Výsledkem byli velmi velcí psi, převážně s dlouhou a bílou srstí.
Essigovým cílem bylo vytvořit psa, který by měl vzhled vlka. Lev je
totiž heraldickým či erbovním zvířetem města Leonberg. První psi, kteří
byli skutečně nazvaní Leonbergři, se narodili v roce 1846 a měli v sobě
zakomponovány ty nejlepší vlastnosti a kvality plemen, ze kterých
pocházeli. Jen o nedlouho později byli tito psi po světě prodání jako
charakteristické symboly města Leonbergu. Na konci 19. století byl
Leonberger držený Baden-Wurttembergu, jako preferovaný farmářský pes.
Jeho slídicí a ostatní schopnosti byly velice chváleny. V obou
světových válkách a během chudého poválečného období se počty tohoto
plemene velice zredukovaly. V současnosti je Leonberger vynikajícím
rodinným psem, který s přehledem plní všechny požadavky moderního
života.
POPIS:
Leonberger je slídící, rodinný a společenský pes.
Leonberger byl v závislosti na svém původním zaměření je velký, silný,
svalnatý, navíc elegantní pes. Je charakteristický svojí vyváženou
postavou a určitými klidem či tichostí, navíc s docela živým
temperamentem. Zvláště psi jsou mohutní a silní. Výška v kohoutku je k
délce jeho těla v poměru 9:10. Hloubka hrudníku tvoří téměř 50% jeho
výšky v kohoutku. Hlavu má spíše hlubší, než širokou, a spíše
podlouhlou, než zavalitou. Délka čenich je k délce jeho lebky v poměru
1:1.Kůži má všude dobře přiléhající a bez vrásek. Lebka je při pohledu
z profilu a ze předu mírně klenutá. Stop je definovaný mírně, ale zato
zřetelně. Nos má vždy černý. Čenich má dosti dlouhý, nikdy není
zakončen do bodu, nosné most je stejně široký a velmi mírně klenutý,
tzv. Římský nos. Rty má dobře přiléhající a černé, růžky rtů jsou
uzavřené. Čelisti jsou silné. Líce jen mírně vyvinuté. Oči jsou světle
hnědé nebo tmavě hnědé, středně velké, oválně tvarované, nejsou
posazené hluboko, ani nevyčnívají, nejsou posazené ani blízko, ano
daleko od sebe. Uši má vysoko posazené, svěšené, středně velké, jsou
masité a visí blízko u hlavy. Krk je v mírném klenutí až ke kohoutku,
je spíše dlouhý, než zavalitý, a je bez laloku. Kohoutek je zvláště u
pasů dobře vyslovený. Záda má pevná, rovná a široká. Bedra jsou široká,
silná a dobře svalnatá. Hruď má širokou a hlubokou, dosahuje
přinejmenším k loktům, je spíše oválného tvaru. Břicho má jen mírně
podkasané. Ocas je velmi dobře vybavený, v klidu visí přímo dolů, v
pohybu je jen mírně zakřivený a pokud je to možné, neměl by být nošený
nad linií zad. Končetiny jsou velmi silné, a to obzvláště u psů. Přední
končetiny jsou rovné, paralelní a ne příliš blízko u sebe. Ramena má
dlouhá, svažující se a dobře svalnatá. Lokty jsou blízko u těla. Spěnky
má pevné, při pohledu z předu jsou rovné, při pohledu ze strany jsou
téměř vertikální. Přední tlapky má rovná a zakulacené s těsnými a dobře
klenutými prsty, a černými polštářky. Zadní končetiny jsou při pohledu
zezadu jsou paralelní a nestojí příliš blízko u sebe. Hlezna i tlapky
nejsou otočené dovnitř, ani ven. Stehna má dosti dlouhá a silně
svalnatá. Zadní tlapky jsou rovně postavené a jen mírně podlouhlé, s
klenutými prsty a černými polštářky. Chůze je dobře prodloužená, s
dobrým pohonem od zadečku, při chůzi nebo klusu se při pohledu zepředu
a zezadu končetiny pohybují rovně.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 72 až 80 cm.
Fena má v kohoutku 65 až 75 cm.
VÁHA:
Leonberger váží v rozmezí 60 až 80 kg.
SRST:
Leonberger má středně měkkou nebo hrubou srst, dosti dlouhou a dobře
přiléhající, nikdy rozdělenou, navzdory husté podsadě je linie celého
těla dobře zřetelná. Srst je rovná, nepatrné zvlnění je povolené, na
krku a na hrudi je především u psů zformovaná do hřívy. Na předních
stranách končetina a na kalhotkách je srst viditelně zpeřená.
Zbarvení je lvově žluté, červené, načervenalo hnědé, také pískové
(světle žluté, krémové), a všechny jejich kombinace, vždy s černou
maskou. Černé konečky chlupů jsou povolené, černé zbarvení však nesmí
být základním zbarvením psa.
CHARAKTER:
Leonberger je jako rodinný pes příjemným partnerem pro současné domovy
a životní podmínky. Je významný pro svoji zřetelnou vlídnost a
přátelskost k dětem. Není ani plachý, ani agresivní. Je velice citlivý,
tvrdé výchovy tedy není vůbec zapotřebí, vychovávejte ho raději
harmonicky, i tak rychle přijde na to, co od něho chcete. Jako
společník je příjemný a přátelský. Je také poslušný a nebojácný ve
všech situacích života.
Zde jsou zvláštní požadavek trvalého a ustáleného temperamentu:
1.)sebejistota a vznešená vyrovnanost,
2.)střední temperament, který zahrnuje hravost,
3.)ochota být poddajný,
4.)dobrá kapacita pro učení a pamatování,
5.)necitlivost ke hluku.
PÉČE:
Leonberger má srst, jenž vyžaduje pravidelně kartáčovat a česat. Ouška
a zvukovod udržujte čisté. Mějte na paměti, že mladý Leonberger rychle
roste, proto mu dopřávejte kvalitní stravu. Během svého mládí se také
nesmí příliš unavit.
Leonberger
Leonberger je velice citlivý, tvrdé výchovy u něho vůbec není zapotřebí, vychovávejte ho raději harmonicky, i tak rychle přijde na to, co od něho chcete. Jako společník je příjemný a přátelský. Je také poslušný a nebojácný ve všech situacích života.
PŮVOD:
Leonberger vznikl na konci 30. a počátku 40. let 19. století, kdy
městský radní Leonbergru, který se rozkládá blízko Stuttgartu, zkřížil
fenku černého Newfoundlanda se psem z klášterní nemocnice St. Bernarda,
který se jmenoval Berry. Později byl ještě přikřížený Pyrenejský horský
pes. Výsledkem byli velmi velcí psi, převážně s dlouhou a bílou srstí.
Essigovým cílem bylo vytvořit psa, který by měl vzhled vlka. Lev je
totiž heraldickým či erbovním zvířetem města Leonberg. První psi, kteří
byli skutečně nazvaní Leonbergři, se narodili v roce 1846 a měli v sobě
zakomponovány ty nejlepší vlastnosti a kvality plemen, ze kterých
pocházeli. Jen o nedlouho později byli tito psi po světě prodání jako
charakteristické symboly města Leonbergu. Na konci 19. století byl
Leonberger držený Baden-Wurttembergu, jako preferovaný farmářský pes.
Jeho slídicí a ostatní schopnosti byly velice chváleny. V obou
světových válkách a během chudého poválečného období se počty tohoto
plemene velice zredukovaly. V současnosti je Leonberger vynikajícím
rodinným psem, který s přehledem plní všechny požadavky moderního
života.
POPIS:
Leonberger je slídící, rodinný a společenský pes.
Leonberger byl v závislosti na svém původním zaměření je velký, silný,
svalnatý, navíc elegantní pes. Je charakteristický svojí vyváženou
postavou a určitými klidem či tichostí, navíc s docela živým
temperamentem. Zvláště psi jsou mohutní a silní. Výška v kohoutku je k
délce jeho těla v poměru 9:10. Hloubka hrudníku tvoří téměř 50% jeho
výšky v kohoutku. Hlavu má spíše hlubší, než širokou, a spíše
podlouhlou, než zavalitou. Délka čenich je k délce jeho lebky v poměru
1:1.Kůži má všude dobře přiléhající a bez vrásek. Lebka je při pohledu
z profilu a ze předu mírně klenutá. Stop je definovaný mírně, ale zato
zřetelně. Nos má vždy černý. Čenich má dosti dlouhý, nikdy není
zakončen do bodu, nosné most je stejně široký a velmi mírně klenutý,
tzv. Římský nos. Rty má dobře přiléhající a černé, růžky rtů jsou
uzavřené. Čelisti jsou silné. Líce jen mírně vyvinuté. Oči jsou světle
hnědé nebo tmavě hnědé, středně velké, oválně tvarované, nejsou
posazené hluboko, ani nevyčnívají, nejsou posazené ani blízko, ano
daleko od sebe. Uši má vysoko posazené, svěšené, středně velké, jsou
masité a visí blízko u hlavy. Krk je v mírném klenutí až ke kohoutku,
je spíše dlouhý, než zavalitý, a je bez laloku. Kohoutek je zvláště u
pasů dobře vyslovený. Záda má pevná, rovná a široká. Bedra jsou široká,
silná a dobře svalnatá. Hruď má širokou a hlubokou, dosahuje
přinejmenším k loktům, je spíše oválného tvaru. Břicho má jen mírně
podkasané. Ocas je velmi dobře vybavený, v klidu visí přímo dolů, v
pohybu je jen mírně zakřivený a pokud je to možné, neměl by být nošený
nad linií zad. Končetiny jsou velmi silné, a to obzvláště u psů. Přední
končetiny jsou rovné, paralelní a ne příliš blízko u sebe. Ramena má
dlouhá, svažující se a dobře svalnatá. Lokty jsou blízko u těla. Spěnky
má pevné, při pohledu z předu jsou rovné, při pohledu ze strany jsou
téměř vertikální. Přední tlapky má rovná a zakulacené s těsnými a dobře
klenutými prsty, a černými polštářky. Zadní končetiny jsou při pohledu
zezadu jsou paralelní a nestojí příliš blízko u sebe. Hlezna i tlapky
nejsou otočené dovnitř, ani ven. Stehna má dosti dlouhá a silně
svalnatá. Zadní tlapky jsou rovně postavené a jen mírně podlouhlé, s
klenutými prsty a černými polštářky. Chůze je dobře prodloužená, s
dobrým pohonem od zadečku, při chůzi nebo klusu se při pohledu zepředu
a zezadu končetiny pohybují rovně.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 72 až 80 cm.
Fena má v kohoutku 65 až 75 cm.
VÁHA:
Leonberger váží v rozmezí 60 až 80 kg.
SRST:
Leonberger má středně měkkou nebo hrubou srst, dosti dlouhou a dobře
přiléhající, nikdy rozdělenou, navzdory husté podsadě je linie celého
těla dobře zřetelná. Srst je rovná, nepatrné zvlnění je povolené, na
krku a na hrudi je především u psů zformovaná do hřívy. Na předních
stranách končetina a na kalhotkách je srst viditelně zpeřená.
Zbarvení je lvově žluté, červené, načervenalo hnědé, také pískové
(světle žluté, krémové), a všechny jejich kombinace, vždy s černou
maskou. Černé konečky chlupů jsou povolené, černé zbarvení však nesmí
být základním zbarvením psa.
CHARAKTER:
Leonberger je jako rodinný pes příjemným partnerem pro současné domovy
a životní podmínky. Je významný pro svoji zřetelnou vlídnost a
přátelskost k dětem. Není ani plachý, ani agresivní. Je velice citlivý,
tvrdé výchovy tedy není vůbec zapotřebí, vychovávejte ho raději
harmonicky, i tak rychle přijde na to, co od něho chcete. Jako
společník je příjemný a přátelský. Je také poslušný a nebojácný ve
všech situacích života.
Zde jsou zvláštní požadavek trvalého a ustáleného temperamentu:
1.)sebejistota a vznešená vyrovnanost,
2.)střední temperament, který zahrnuje hravost,
3.)ochota být poddajný,
4.)dobrá kapacita pro učení a pamatování,
5.)necitlivost ke hluku.
PÉČE:
Leonberger má srst, jenž vyžaduje pravidelně kartáčovat a česat. Ouška
a zvukovod udržujte čisté. Mějte na paměti, že mladý Leonberger rychle
roste, proto mu dopřávejte kvalitní stravu. Během svého mládí se také
nesmí příliš unavit.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář